
34. Kytice (povídka pro Dragony) :: Autor:
Blanch
z povídky Drabble de Blanch
Žánr: Romantika, Psychologické, Drama
Žánr2: Preslash
Postavy:
Harry Potter, Draco Malfoy
Přístupnost: Od 12ti let
Obdobi: Kdysi dávno
Kapitola: 34 z 53
Kvítí divoké vázat v kytice,
dát se na lukách v záři měsíce,
vázat je stuhami, láskou a snem...
pod nebem nad námi, zmámení hvězdami jdem.
Mladík okolo pětadvaceti let s černými vlasy seděl shrbený na zelené louce a nepřítomně hleděl do nebe, v ruce drže nějaké květy, které v šeru nešly ani rozpoznat. Ve tváři neměl „žádný“ výraz. Držení jeho těla dávalo znát, že vnější skořápka zažila konfrontaci s tou vnitřní…
„Líbí se ti hvězdy, Harry?“ Ozval se sametový hlas vedle něj. Ptal se ho rok co rok, ale o tom jmenovaný vůbec netušil. Netušil, že zde není poprvé. V ovzduší čnělo… prázdno.
„Hvězdy?“
„Ta malá světélka, která tam nahoře pozoruješ…vidíš,“ ukázal prstem nahoru k obloze, „zrovna jedna spadla dolů. Měl by sis něco přát!“ Ozval se znovu hlas a jeho původce se na mladíka usmál.
„Proč bych si měl něco přát?“ otázal se Harry a tvářil se přitom dost zmateně jako malé dítě, jemuž nevysvětlíte, proč si nemůže hrát se sirkami, poněvadž jsou pro něj příliš nebezpečné. Vždyť oheň je tak vzrušujícím elementem…
„Říká se, že když si něco přeješ a padá hvězda, tak se to splní,“ zašveholil Harryho společník a mírně se na něj usmál.
„A ty sis něco přál?“ opáčil zvesela obrýlený hoch a zazubil se na muže vedle sebe.
„Samozřejmě.“
„A co sis přál?“
„Milý Harry, ale to se neříká, jinak by se to potom nesplnilo,“ zazněl tajemně muž a blonďatý pramen jeho vlasů mu sjel po obličeji až ke kořeni nosu. S elegancí jeho vlastní si jej zastrčil zpět za ucho a svou ruku položil na tvář Vyvoleného chlapce. „Ale pokud se to splní, slibuji, že budeš první, kdo se to dozví.“
Tato slova stačila mladíkovi s duší mrňavého chlapečka, aby utichnul. Obrátil zpátky svůj zelený zrak a utápěl ho nadále v černočerných hlubinách noci a v zajetí miliónů světlušek vzdálených několik světelných let. V rukách pevněji sevřel trs květin a začal sebou houpat zepředu dozadu.
Draco Malfoy se smutně usmál. Šedivé hladiny dříve žíznící po životě a toužící po radosti byly nyní plné smutku a obav. Nejen dnešní noc umírala ve jménu melancholie.
Dál v záhadách, bloudíš rád,
v ledech co tají, záhadný obraz krajin, chceš znát
svítání, lán v rozhraní
tím kouzlo končí.
+++ „Je mi líto, pane Malfoyi, ale nemám pro vás dobré zprávy,“ postarší muž s šedivou bradkou si sbalil svou brašnu a pokynul blonďákovi, aby se usadil ke stolu, „myslím, že bude lepší, když se posadíte, pane.“
„Děje se něco s Harrym?“
Muž přikývnul. „Jak jistě víte, jeho stav se vůbec nelepší. Stále je uzavřen v tom svém mentálně zaostalém světě plném dětských hraček a otázek začínajících na slovo `proč´. Mám jisté obavy, že rány na jeho hlavě nepoškodily jen jeho mysl, ale taky jisté důležité orgány a jejich pro život důležité funkce.“
„Co mi tím chcete naznačit, pane lékouzelníku?“ Nadnesl zkroušeně Draco a jeho ledový pohled se střetl s oříškově hnědým. „Že Harry umře?“
Stařík mlčel. Sklopil zrak k zemi. „Bohužel, pane. Nedá se to nijak vyléčit. Rány způsobily trvalé nenávratné poškození. Jistě víte, že mozek je centrum, ovládá celé lidské tělo, funkce orgánů a způsobilost člověka. Musel jste si všimnout, že pan Potter už nějakou dobu chodí shrbený, že má potíže s chůzí nebo že třeba špatně doslýchá. Na něčem už se to muselo podepsat a bude hůř, pane Malfoyi.“ Viděl ten bezradný výraz na té aristokratické tváři, ten děs v ocelových očích a hrůzu, která toho mladého muže jímala, což prokazoval divokým prohrabováním se platinově bílými vlasy. Ale nemohl mu lhát. Byla jeho povinnost říci mu pravdu.
„Nemohu pro něj už nic víc udělat. U Svatého Munga by mu už také nepomohli. Ale pokud chcete, mohu ho tam…“
„Ne,“ přerušil jej mladý Malfoy, „pokud má Harry umřít, chci, aby umřel doma, abych byl s ním. On by si to tak jistě taky přál,“ prohlásil až nepřirozeně tvrdě. „Můžete jít, vaše služby jsou zde už k ničemu.“
Kdysi zmijozelský princ šel potichu po schodech rovnou do parta, v němž měl jeho přítel své komnaty. Jakmile vstoupil, uviděl Harryho, jak sedí na zemi a v ruce drží dětské počítadlo a třepe s ním do všech stran, přičemž vzteky házel hlavou, jako to kdysi dělával, když ho Draco něčím naštval.
Draco si vzpomněl na dobu, kdy se dali dohromady a stal se z nich pár. V té zlé době byl Voldemort na vrcholu moci, přesto neobstál. Všechny jeho viteály byly zničeny a v ten osudný den, kdy se střetnul v přímém souboji s Harrym, se Dracův život od základu změnil. Poslední duše, žijící skořápka Temného pána, byla zničena a spolu s ní svět opustilo i vědomí slavného zachránce světa, Harryho Pottera.
Jeden z nich musí zemřít rukou toho druhého, neboť ani jeden nemůže žít, jestliže druhý zůstává naživu. Věštba byla naplněna, ale za jakou cenu? Chtěl to tak osud? Proč!
„Zatracená válka, zatracený lord Voldemort a zatracený hrdinský komplex, Pottere, ty idiote!“ Draco už ten nával nevydržel. Schoulil obličej do dlaní a snažil se zakrýt všechnu tu snůšku pocitů, která jím od nepaměti cloumala a s níž si nikdy nevěděl jako Malfoy rady. Hlavně žádný pláč, jen ne pláč, protože on je Malfoy a Malfoyové neznají pláč!
Harry Potter se na něj ani jednou neohlédl, přestože bylo nahlas vyřčeno jeho jméno.
Ve váze na stole stály uschlé květy.
Kvítí čarovné vázat v kytice
můžeš na kopcích láskou posvícen,
vázat je sametkou, láskou a snem,
spálení hledáním v rubáši poznání jdem. +++ „A jednu za Draca… no tak, Harry, musíš jíst,“ bylo to už třetí den, co se Draco snažil do černovláska dostat byť jen jediné soustíčko. Bezvýsledně.
Harry se sice bránil na úrovni ročního dítěte pláčem a mácháním rukou, ale vcelku obratně.
Byl bílý jako stěna a pohublý jako nikdy. Draco už moc dobře věděl, co to znamená.
„Bolí mě hlavička,“ řekl měkce chlapec, jehož čelo už nezdobila jizva ve tvaru klikatého blesku od chvíle, kdy přišel o to nejcennější, o vlastní já.
„Já vím, Harry, bolí tě pořád. Dám ti na to nějaký lektvar, souhlasíš?“
Harry sotvaže rozuměl, přesto důvěřivě pokývnul, přičemž si hlasitě odfňuknul.
„Neboj,“ usmál se na něj přívětivě Draco, „zase bude dobře,“ odložil lžičku s kaší, kterou chtěl Harryho „nakrmit“ a objal svého kdysi racionálně uvažujícího milence do náručí a přitiskl ho k sobě. „Důvěřuj mi, můj Harry, já se vždycky o tebe postarám,“ na krajíčku očních víček se pomalinku začala tvořit lesklá kapička. Malfoyové nebrečí!
Kvítí čarovné vázat v kytice
můžeš na kopcích láskou posvícen,
vázat je sametkou, láskou a snem,
spálení hledáním v rubáši poznání jdem. +++ „Bolí mě…bolí…“ Harryho nevinné rty byly zkroucené do nepěkné grimasy a jeho řasy dávno promáčely slzy bolesti. Už několik týdnů se mu snažil Draco všechno ulehčit, ale už ani lektvary nepomáhaly. Harry byl den ode dne unavenější, laxnější a hubenější. Ztrácel se před očima jako duch.
„Neboj, můj Harry,“ pohladil ho Draco po uhlově černých vlasech, „všechno bude dobré, důvěřuj mi, hlavně mi důvěřuj.“ Už nemohl jinak. Tohle bylo jediné řešení. Sám měl co dělat, aby se také nerozplakal. Ale Malfoyové přece nikdy nebrečí! Ani když…
„Na, vezmi si tohle,“ ke rtům mu přisunul misku, jejíž obsah znamenal pro jeho zatrápenou dětskou dušičku vysvobození, jejíž obsah byl řešením na veškerou bolest… jak tu Harryho, tak tu Dracovu…
Harry se důvěřivě naklonil nad mističku a opatrně z ní usrknul, načež do sebe vlil celý její obsah. Unaveně se uložil zpět do postele a svým brčálově zeleným zrakem pohlédl do roztálých očí Malfoye.
„Draco,“ špitl tiše…
„Spinkej, můj Harry, teď už bude jenom dobře, zavři oči,“ usmál se na něj hraně a v očích zadržoval ty neposlušné nevděčnice, které se draly ven skrze slzní kanálky. Pohladil ho znovu po vlasech a vlepil mu na čelo letmý polibek, tam, kde kdysi míval tu hrozivou jizvu.
Harry poslušně zavřel víčka…
„Sbohem, můj malý Harry,“ popotáhl nešťastně „ten“ Malfoy a ze tváře si setřel několik horkých skrz. „Promiň mi,“ dotknul se jeho tváře, která pozbyla už definitivně na barvě. „Nebylo jiné řešení.“
+++ Mladík okolo pětadvaceti let s plavými vlasy seděl shrbený na zelené louce a nepřítomně hleděl do nebe, v ruce drže nějaké květy, které v šeru nešly ani rozpoznat. Ve tváři neměl „žádný“ výraz. Držení jeho těla dávalo znát, že vnější skořápka zažila konfrontaci s tou vnitřní…
Hleděl na ty nevinné vzdálené hvězdy, na tu moc, která jim byla díky pověrám přisuzována.
„Víš, co jsem si tehdy přál, Harry?“ vysloví tiše do šera, dívaje se po svém boku, jako by tam snad někdo seděl, „Aby ses uzdravil a my dva zase spolu byli šťastní. Hvězdy jsou možná krásné, ale neplní přání.“ Hlesl bez zabarvení v hlase.
Obrátil zpátky svůj šedý zrak a utápěl ho nadále v černočerných hlubinách noci a v zajetí miliónů světlušek vzdálených několik světelných let. V rukách pevněji sevřel trs květin a začal sebou houpat zepředu dozadu.
Draco Malfoy se smutně usmál. Šedivé hladiny dříve žíznící po životě a toužící po radosti byly nyní plné zármutku a prázdnoty. Nejen dnešní noc umírala ve jménu melancholie.
Kvítí tajemné vážu v kytice,
z lásky nešťastné, z tajné nejvíce
vážu je s nadějí, s touhou a snem.
V rubáši poznání, spálenou hledáním
pod nebem nad námi, zmámenou hvězdami, snem.
Počet přečtení: 1589 krát
Hodnocení: 10.00 [4 hlasů]
Vydáno: 05.04.2007 01:58 :: Aktualizováno: 05.04.2007 21:58
Blanch dne 25.03.2008
Děkuji mockrát, mám k ní osobitý vztah.
Jess dne 25.03.2008
Úžasná povídka! Úžasná!
Blanch dne 19.12.2007
Tak tomu říkám poklona největšího kalibru, děkuji ti mockrát. Něčí slzy jsou jednou z největších odměn!
teraxa dne 09.09.2007
Bulim tu jako na pohřbu. Jenom slovy jsi mě doknale rozesmutnila. Búúúú
Blanch dne 23.05.2007
Dneska se na to chystám.
Viviane dne 15.05.2007
Tak hledej, hledej... ;-)))
Blanch dne 14.05.2007
Vaše veledíla musím teprve vyhrabat, mám 350 přijatých mailů a ty vaše budou někde uprostřed..
Viviane dne 14.05.2007
Tak to mě mrzí, ale jak se říká, opakování je matka moudrosti ;-) Asi to je lepší než se stresovat. U mě to taky začíná vypadat bledě a to chodim do školy pořád (lépe řečeno na většinu hodin (prostě flákač) ;-). Doufám, že taky nebudu opakovat.
A paní doktorko, když teď nejspíš máte volno, jak to tedy vidíte s opravou našich veleděl? ;-)
Blanch dne 14.05.2007
Dopadlo to tak, že si maturitu odsouvám na příští rok :) Dělám znovu čtvrťák :) Naprosto skvělý...
Doma si ze mě dělají srandu, že jsem doktorka, páč budu teď na tom gymplu 6. rokem a jen šest let se studuje na doktora :))
Kdysi jsem totiž přerušila studium ze zdr.důvodů, takže jsem dělala znovu pak jeden rok a teď zase...
Viviane dne 30.04.2007
Blanch, já tě plně chápu. Taky jsem měla s maturitou a zameškanýma hodinama problém, takže ti absolutně rozumim. Nedělej si s tím hlavu. Až budeš použitelná (to zní teda blbě ;-) tak budeš. Doufám, že ti to dopadne dobře. Mě taky nechtěli uznat omluvenky od rodičů, ale když jsem třídní řekla, že mi doktorka sdělila, že neni pošta a razítka mi prostě dávat nebude, tak to nakonec vzala. Uvidíš, nějak to dopadne. Budeme držet pěsti :-)
Blanch dne 27.04.2007
Smutné je, že aspoň dva týdny nebudu k použití...
Začínám mít ještě větší trable...třídní mě za přílišný počet zameškaných hodin chce navrhnout na podmínečné vyloučení a ty omluvenky, které jsem měla jen od rodičů, mi nechce omluvit..jsem prostě...lidově řečeno..v hajzlu...já nevím, kam s hlavou...cítím se na mašli, takže se fakt na mě nezlobte...
Viviane dne 27.04.2007
Ještě něco. Údajně to prej nebyly protesty... tak omluva.. ale potom teda nevim co to bylo ;-)
Posuď sama: "To neni pravda, vždyť ty se taky těšíš, ne jen já.."
PS: Za tohle nejspíš dostanu vynadáno, ale.. stálo to za to ;-)))
PS2: Jsem hrozná, co? ;-)
Viviane dne 27.04.2007
Aby z toho neměl Darao trauma, tak ti tedy musím (jako následek Daraových protestů ;-)), říct, že já se těším taky, až ti pošlu svoje nové dílo ;-)
Viviane a Darao dne 27.04.2007
Hm... tak to tě chápeme. Budeme držet pěsti, aby ti to vyšlo. Ale kdyby si se chtěla odreagovat a možná pobavit, tak víš co si přečíst... ;-))) PS: Darao se totiž hrozně těší až ti pošle svá další díla ;-)))
Blanch dne 26.04.2007
Viv budu se snažit, ale vypadá to se mnou bledě... domů mi přišlo oznámení o tom, že budu dělat v týdnu 4 komisionální zkoušky :( Takže fakt nevím...
Jestli je nedám, nepustí mě k maturitě a všechno bude v háji.
Viviane dne 23.04.2007
Nápodobně. A děkuju :-)
PS: Drze se připomínám, jestli bys nám neopravila ty povídky :-)
Předem díky :-)
Blanch dne 23.04.2007
:))) To je jedna z těch vad..nemůžou s tebou jít ani na veřejné záchodky :)))))
Ale taky mám jednu takovou kamarádku, jenže ji vidím minimálně, to je ta, co bydlí v Praze, ale bude se vracet domů.
Zkrátka..ty jsi další z těch zpřízněných duší :)
Viviane dne 23.04.2007
Má cenu se vůbec s tebou bavit? Já se ani nemusím vyjadřovat, protože ty všechno řekneš za mě. Já mám taky ráda konstruktivní rozhovory a ne debaty o ničem.. Ale musím říct, že mám kamarádku, která je jako já. To je pak fajn, když narazíš na nějakou co má stejný názory.. Kluci jsou fajn přátelé, ale na intru tě s nima v pokoji bydlet nenechají ;-)))
Blanch dne 21.04.2007
To jsou ty spřízněné duše... a je pravda, že mě už ani moc nebaví se bavit s holkama, protože mě nebaví se bavit o oblečení,o šminkách, o klukách..o tom, co je teď in, jak si nalakovat nehty:), která kapela letí a který člen je nejvíc sexy. Nebaví mě probírat telenovely a sbírat drby... smaozřejmě to teď všechno zveličuji a je to psáno z nadsázkou :)), ale je pravda, že já si vždycky tak nějak víc rozuměla s kluky a moje chování je jim bližší, protože si myslím, že nejsem naivní holka a jsem "střízlivá" a neurazím se kvůli kdejaké kraviny. Taky jsem dost jízlivá, když přijde na věc a ironická a to s ejim líbí, protože znáš chlapy...mají rádi výzvy :))) A taková výměna ironických názorů..to je kdo s koho :))) To mezi dvěma ženskýma prostě nejde...takové napětí je jen mezi opačným pohlavím..byť je to myšleno jen z přátelství :) Je to jiné...a chlap tě nikdy jako přítel nezradí...to už mám taky vyzkoušené... nejenom, že ti nemůže přebrat přítele, svést kluka, co se ti líbí :), ale oni neintrikují, nejsou na tyhle věci, jsou přímí a neřeší, jestli omilostnit, ospravedlnit něco lží nebo se přetvářet. Nemají to zapotřebí.
Viviane dne 20.04.2007
Hmm.. je to fakt zajímavý. Někdy vážně narazíš na lidi, se kterýma se zaboha nemůžeš shodnout, nebo si tak nerozumíte, ani když s nima bydlíš třeba čtyři roky (zážitky s intru) a pak potkáš člověka, se kterým se znáš rok, dva, a nedělá ti problém strávit s ním půl dne (doslova) a pořád si máte co říct. Je to.. no je to zvláštní. Některý lidi se fakt chovají podobně.
Blanch dne 19.04.2007
Tak jasně..já mám třeba an internetu taková tři dvojčátka...jsou úplně stejné a taky vím, že jedna je střelec, druhá je nějaký vodnář nebo co a ta třetí býk... a jsme fakt úplně stejné.stejné názory, stejné vlohy, stejné zájmy...prostě až je to neuvěřitelné.
Viviane dne 19.04.2007
No.. nejen osoby stejného znamení... Já a Darao jsme stejní a čím víc se známe, tím narážíme na víc podobností... A Darao je váha. Ale připouštím, že jsem na základce měla spolužáka, který byl o dvě hodiny mladší. A taky jsem si byli podobní. Sice jsme se rvali a obšas se nesnášeli, ale když chtěl, byl to nejlepší člověk na pokec ve třídě. A teď, když se náhodou potkáme, zdraví mě se zářivým úsměvem.. Lidě jsou různí...
Blanch dne 18.04.2007
Ano, to každý je, ale musíš uznat, že každé znamení je něčím typické a osoby téhož znamení jsou si v lecčem často podobné :) Na mě teda většina horoskopu docela sedí.
Viviane dne 18.04.2007
To já tebe taky. Já jsem z Příbrami. Trošku z ruky :-( A horoskopy všeobecně stoprocentně nesedí na nikoho koho znám. To by se asi muselo sestavit přesně podle data a hodiny narození... Ale do toho já zas tolik nevidim. Všeobecný horoskop je na nic. Každej je prostě originál... :-)
Blanch dne 17.04.2007
Lyn chápu tvé rozpoložení.
Viv škoda, ráda bych tě poznala. Odkud to vlastně jsi?
Já jsem blíženec, ale taky na mě dost věcí nesedí. Třeba, že sjem dvojí osobnost. Nějak to an sobě nepozoruju, připadám si pořád stejná a ke všem se snažím chovat stejně a nikdy jsem to nehrála na dvě strany nebo tak, zkrátka jsem asi nějak "říznutá" :)
Viviane dne 16.04.2007
No to opravdu nemám do Olomouce kousek :-( A stejně už je pozdě :-( A k tomu, že jsem beran.. na mě horoskopy moc nesedí. Jen občas. Dalo by se říct, že si vždycky vyberu, co se mi hodí. Nejhorší je, že někteří lidi ode mne očekávají věci co se v horoskopu píšou a já taková prostě nejsem. Pak se všichni hrozně diví..
Lyn dne 15.04.2007
:´( :´( :´(
Blanch dne 15.04.2007
11.4.? Takže jsi beran? :) V tom případě všechno nejlepší k narozeninám, dodatečně. Mám dotaz, kde bydlíš...do Olomouce to asi nemáš kousek, co? Děláme tram v sobotu sraz.
Já jsem 6.6. Jen mě tak napadlo, zda nejsme stejné znamení, ono by to lecos vysvětlovalo :)
Viviane dne 12.04.2007
Včera... :-) A ty?
Blanch dne 11.04.2007
To ej strašný..já si těch podobností mezi námi už všimla dřív... kdy ses narodila? :) Myslím měsíc...rok mi vážně sdělovat nemusíš :) Psalas, že ej ti dvacet, tuším :)
Viviane dne 11.04.2007
To je hrozný. Zase jsem narazila na člověka, kterej je stejnej jako já.. A jsem za to neskonale ráda :-)) Taky vůbec nelituju času ztráveného na netu. Prostě.. co bych se vůbec vyjadřovala, když si ty všechno řekla za mě :-)
Blanch se musela prostě opravit, znáte mě :)
Blanch dne 10.04.2007
Povídej*, pomlouvaly*, na*, jsem*, kamarádky*, kterou*,
Blanch dne 10.04.2007
Tam mělo být rozdmýchám :))
No, povíej mi o tom, já se s klukama bavila vždycky nejvíc a spolužačky na základce mě za to pomlouvali a říkali o mně, že jsem děvka :)) Docela dobré puritánky mno :)
No..hele...jsem an tom stejně...Mám sice dvě kamarádky, ale řekněme to takto..jedna se odstěhovala do Práglu, druhá už má dítě a za měsíc se tam stěhuje taky..tím jsme vyčerpala akamrádky(neberu vpotaz svoje spolužačky, se kterými se čas od času sejdu, nejsou to tynejlepší kamarádky, rozumíš mi, že jo..já vím, že jo). Můj nejlepší kamarád, pro kterého bych dala ruku do ohně..jel do Anglie, byl tam necelé dva roky, vrátil se sem a zparchantěl...od května loňského roku jsem ho neviděla.
Mám jednoho dalšího kamaráda, který je mi nejbližší a kterého mám fakt moc ráda...možná s emi i líbí a tak, ale mrzelo by mě, kdybych ho ztratila jako kamaráda...ale mám problém...on totiž o mě jeví trochu větší než kamarádský zájem. Ale bývám s ním nejčastěji. Noa tím skončil můj výběr kamarádů/přátel. Ještě mám býv.spolužačku, se kteoru jsem se dřív hodně kamarádila, ale už nejsme moc v kontaktu, je to bída.
Moji nejlepší přátelé jsou vlastně na netu :) A ještě je jím moje sestra, která taky žije za humny, takže ji vidím jednou za čtvrt roku... kamarády, které bych často vídala, nemám :) Možná proto jsem zadřela tady :) Ale nelituji toho, mám ráda čas trávený na netu. Ráda píšu, tvořím, dělám html a layouty a ráda si povídám a čtu slashe. Nelituji toho.
Takže jsem teď vesměs napsala úplně to samé, cos napsala ty :)
Viviane dne 10.04.2007
Jo to já jsem se taky vždycky byvila spíš s klukama.. A taky nemám moc kamarádek. Vlastně ani kamarádů. Dalo by se říct, že na moje přátele by ti stačily prsty jedné ruky a ještě by ti zbylo. Zbytek už jsou jen známí. Ale rozhodně nelituju toho, že jich je málo. Důležitá je kvalita. A mě nezbývá nic jinýho než doufat, že o ně nepřijdu. A pak je ještě zvláštní skupina přátel na netu :-)
Blanch dne 09.04.2007
To enjsou nesmysly, já ti úplně rozmyslím, u mě je to stejný. Ale je fakt, že jelikož já jsem od přírody dost prostořeká, tak já vždycky musím zareagovat na všechno, a pak nechtěně rozmýchám kolem chmury, protože napíšu něco nechtěně nevhodného a už to jede. A v reálném světě jsem spíš taková k chlapům, mezi holkama nějak nemám potřebu na cokoliv reagovat, pokud se mě to třeba byť jen trošku dotýká. Já stejně nemám skoro žádné kamarádky, většinou s ebavím hlavně s kluky :)
Viviane dne 09.04.2007
Ano mám na mysli třeba profesory, ale i lidi, kteří by mi mohli udělat ještě větší dusno, než o které bych stála. Už jsem se sice naučila být tak trochu drzá, ale vždycky nejde říct (teď budu sprostá) jdi doprdele. A nemusí to být nutně profesor. Stačí to u člověka, kterej bby tě za tohle uměl dostat úplně na dno tvých psychických sil..
Já mám taky občas problém s tím, že lidi nepochopí "co tím chtěl básník říci" A nemusí to být ani po netu. To si uděláš nějakou blbou srandičku, ale ta dotyčná osoba má bohužel trošku zaostalejší smysl pro humor... A už to jede. Prostě.. některý lidi jsou natvrdlý.
Jo a taky si myslím, že když někoho nechci svým komentářem naštvat, a pak bych z toho nemohla spát, tak radši mlčím. Je sice fakt, že si můžu myslet že to komentovaný dost dobře nepochopil, ale nesmim z toho mít trauma.
Hm.. už kecám nesmysle. To bude tim, že už je tolik. Tak jdu radši spát. Dobrou noc :-)
Blanch dne 09.04.2007
Čest na mé straně, Viv :)
Předpokládám, že nedotknutelnými pitomci myslíš třeba profesory :) Tak s tím mám taky hromadu zkušeností :)
Jsem ráda, že mě už dokážeš odhadnout i bez smajlíků.. mě totiž mrzí, že si třeba někdy někdo myslí, že jsem naštvaná...že mě vytočil nebo tak. To tak není, já jen prostě nemám potřebu cpát ty smajly úplně všude, zvlášť, když mluvím třeba vážně nebo se z něčeho vylívám... no znáš to :)
Nejhorší to bylo u mě na blogu, vždycky jsem reagovala na komentáře, a paxe mi všichni omlouvali za to, že mě naštvali :))) Bylo to při nejmenším komické, ale taky si často připadám, že asi žvatlám kraviny a neumím se pořádně vyjadřovat a ldii ěm pak špatně chápou, ale já vím, že na tom určitě něco je... já jsem často spontánní a napíšu plno věcí, které myslím jinak, než to můžou pochopit ostatní. V ten moment mi to nedojde, že by se to dalo chápat i jinak, ale až mi přijde na to záporná reakce, tak mi teprve dojde, že ta daná osoba to pochopila jaksi jinak..já jsem v tomhle dost zabedněná :)
Viviane dne 08.04.2007
Je mi jasný jak to myslíš.. A stejně ti děkuju. Ani nevíš, Blanch, jak jsem ráda, že jsem tě měla tu čest poznat.
Já se taky snažím nebýt protivná, ale když tě naštve někdo, na koho si nemůžeš s prominutím otevřít hubu, tak si občas vztek vyleješ na někom, kdo si to vůbec nezaslouží a pak tě to mrzí.. Jenže to tak úplně neovlivníš, i kdybys sebevíc chtěla. Dokud tady budou "nedotknutelní pitomci", tak to jiný nebude. A souhlasím, že přes interrnet je těžký někoho (nebo na někoho se) naštvat. A je taky pravda, že když brouzdám po PH.net a čtu povídky, tak nemám důvod být naštvaná a protivná.
A smajlíky.. No já už tě tak trochu znám a většinou poznám, jak to myslíš i tkyž tam neni dvoumetrovej smajlík.
Jéje, teď bude ale dvoumetrovej komentář, tak už radši končim ;-)
Blanch dne 08.04.2007
Ooooh :)) Chudák Romilda Vaneová...(nehledej souvislost, to souvisí s něčím jiným)..
No...migréna se sedmi hlavami, příšerné :)
To umí být každý, já taky... ale na internetu je nejhorší, že když někam nenapíšu hromadu smajlíků, taxi všichni myslí, že jsme uražená, naštvaná a já nevím, co ještě. Mě máloco dokáže přes internet naštvat a většinou spíš naštvu já sebe něčím....lidi mě vytočit moc nedokáží, pokud míří rány k mé osobě, pokud urážejí někoho jiného, tak to s eneznám...to už jsem ale odbočila..zkrátka..někd yna tom netu ani nejsi protivná, ale tím, že tam nehodíš dvoumetrového smajla, taxi kažřdý myslí, že protivná jsi...
Ale já taky umím být pekelně protivná, ale snažím se krotit...ale někdy to holt nejde...
Viviane dne 08.04.2007
Děkuju... Víš, já totiž taky umim být pěkně protivná, naštvaná a zlá.. Ale doufám, že jen na ty co si to zaslouží..
A sedm hlav.. díky nechci. Dovedeš si představit, kdybych měla migrénu ;-)))))
Blanch dne 08.04.2007
A co bych si měla myslet, že jsi sedmihlvá saň? :))) Ne, jsi moc fajn.
Viviane dne 08.04.2007
Blanch... Ani nevíš, jak mě tvoje odpověď potěšila. Já děkuju tobě, že si o mně myslíš, že jsem milá osoba..
Blanch se prostě musela opravit
Blanch dne 08.04.2007
Tam mělo být Majo :)
Ne, Blanch vůbec není dojatá
Blanch dne 08.04.2007
Elleo mně to jediné slovo stačí, abych pochopila tvoje pocity, moc děkuji.
Maja a já nastokrád děkuji :)
maja dne 08.04.2007
ro mě platí pravidlo: smutná povídka-nádherná povídka, u téhle bych to měla ještě vynásobit stem. Je to úplně až neuvěřitelné jak mě chytla za srdce. Prostě skvost :))
Ne.. já vůbec nebrečím..
Ellea dne 07.04.2007
:') Ono vlastně bude stačit jediné slovo, Blanch: NÁDHERA!
Blanch dne 07.04.2007
Já měla do shrnutí dát zřejmě ještě songfic, protože ta poezie mezi tím je píseň Kytice z Kytice :)))
Můj styl se lepší? Mně teda připadá monotónně stejný, furt stejný a fádní, nemůžu si pomoct :)
Jinak samozřejmě hrozně děkuji.
Lilithka dne 06.04.2007
Jistě víš, že Kytice je… dokonalá. Dojala mě tolik, jak už dlouho nic. A ta poezie mezi tím tomu dodala na kráse a jedinečnosti. Blanch, prostě jedinečné. Nemůžu napsat víc. A skvělý nápad. Myslím, že tvůj styl se radikálně lepší…
Blanch dne 06.04.2007
Silwen: je pravda, že to někdy přeháním. Když já měla potřebu tam prostě dát jasně najevo, že se jedná o Draca, protože někomu to prostě z toho textu nevyplyne, že se jedná o něj(proto aristokratický)...a to, jak se tváří - bezradný výraz.
Ach Alesio, strašně si mě svým příspěvkem dojmula. Doufmám, že tě ten střep příliš neřeže a nepíchá, to by mě totiž mrzelo. Děkuji ti za strašně krásnou spontánní reakci, za tvůj přívětivý komentář.
Welvio děkuji ti, klidně kritizuj, mně kritika nevadí :)
Viv od tebe se nikdy nic nedá brát jako výtka, jsi tak strašně milá soba, že i kdyby to výtka byla, od tebe to zní jako pochvala :)) Taky jsem nic jako výtku nebrala. Děkuji ti, jako obvykle, za komentář.
Fiery je špatné, když napíšu, že mě to těší? Je to pro mě čest.
Rohy já vím, jsem hrozně předvídatelná :) Až to hezký není. A neboj, pochopila jsem tvou reakci a děkuji za ni. Je pohlazení po duši.
Welvia dne 05.04.2007
Já jsem sice veselý člověk,ale ten smutek je také někdy potřeba,takže děkuji za změnu(možná příjemnou a možná ne) a také za nádhernou povídku.
P.S:Kritika nebude,protože kritizovat neumím,mimoto bych ani nemohla...:)
Silwen dne 05.04.2007
Smutné. :´0/ Ale i to smutné patří k životu, že? Tak hlavu vzhůru. Ke hvězdám..
A abych taky trochu kritizovala.. Občas mi vadí příliš přívlastků v jedné větě.
"Viděl ten bezradný výraz na té aristokratické tváři, ten děs v ocelových očích a hrůzu, která toho mladého muže jímala, což prokazoval divokým prohrabováním se platinově bílými vlasy." Třeba tady to pro mě mělo vyloženě rušivý účinek. Vím, že přívlastky jsou třeba, ale není je nutné dávat je v takovém množství.;0) Toť můj názor.
alesia dne 05.04.2007
Ach, Blanch...
Svět se rozmazává před očima.. ty slané zrádkyně se derou ven.. bez vyzvání, jako vždy.
Dušička pláče. Nad osudem, který k nám nebývá vždy přívětivý. Nad realitou, která je krutá jako střep zabodnutý prudce do srdce. Nad láskou.. nad tím nejkrásnějším citem, ale zároveň špatným průvodcem životem..
Víš, že do mého srdce byl zabudnut střep? Tak prudce, jak mi unikala písmenka.. tak něžně, jak mi dovolilo tvé pero.. A víš, že tenhle kousíček z tvé duše tam zůstane navždy?
Navždy.. tak jako ty a tvé povídky v mé paměti..
Ach, Blanch...
Viviane dne 05.04.2007
Samozřejmě, že to tak bylo myšlený, aby tě to těšilo. To nebyla výtka. Pláč je známka toho, že tvá povídka vyvolala to co měla. Tohle bylo opravdu moc smutný, ale... jak bych to.. tak nějak realistický. Žádný takový ty bludy, jako že Harry bojuje proti Voldymu a přežije to bez úhony stjně tak jako jeho kamarádi a všichni ostatní okolo. Tohle je realita..
RohyRot dne 05.04.2007
jak všichni říkají, že se skoro rozbrečeli, já brečela už od půlky, kdy mi došlo, že to takhle skončí... Nechci kritizovat, je to vážně skvělý, strašně mi tečou slzy že málem ani nevidím, co píšu, ale u tebe už se to dalo předvídat, ten konec.
Ach jo, Blanch, timhle tempem jak píšeš ty skvělý povídky a kapitoly asi ztratím nervy a místo svého vysněnýho snu budu pracovat jako sekretářka někde ve vydavatelství a vydívat tvý knížky.
P.S. doufám, že jsi z toho pochopila, že to bylo až nad míru nádherné.
Blanch dne 05.04.2007
Děkuji moc, vážím si toho, že vás to všechny skoro rozbrečelo...je to divný, ale mě to těší :) Je to forma uznání :)
Fiery dne 05.04.2007
Je to nádherný, smutný... taky jsem se skoro rozbrečela (ale to tady psali snad skoro všichni).
Blanch dne 05.04.2007
Ahoj všem..díky mockrát za vaše reakce...
Gingerko můžeš, ale jelikož ještě dlužím 13 takových povídek/drabble, tak se toho možná ani nedočkáš a když, tak třeba až v létě :) Takže to neočekávej nijak brzy :)
Gingerka dne 05.04.2007
krásné... ale taky smutné... bééé, je mi obou tak líto...proč já musim dycky ten děj tak hrozně prožívat?
A mohla bych vyslovit přání? něco veselého s trochou romantiky na slova sauna, vypadni, komnata nejvyšší potřeby? samozřejmě DM/HP děkuju:)
Viviane dne 05.04.2007
Jo to já jsem se taky skoro rozbrečela. To bylo moc pěkný. ty sis Draca vážně hodně oblíbila, viď? Moc se mi líbil popis jeho pocitů a myšlenek. Jako vždy super. A že to neni vtipný? Však se říká: Čeho je moc, toho je příliš, ne?
lara dne 05.04.2007
já budu brecet!!! fňuk =( =( =(
darken dne 05.04.2007
To je tak smutny,skoro jsem se rozbrecela.